|
Český název:
|
Ořešák královský (vlašský)
|
Latiský název:
|
Juglans regia
|
|
Barva květu:
|
světlě zelená
|
Typ květu:
|
jehnědy
|
|
Barva olistění:
|
tmavě zelená
|
Typy listů:
|
opadavé, lichozpeřené, vstřícné
|
|
Tvary listů:
|
podlouhle vejčité, kopinaté
|
Doba plodu:
|
září, říjen
|
|
Typy plodů:
|
peckovice kulovitého tvaru
|
Barva plodů:
|
světle zelená slupka, hnědý ořech
|
|
Použití:
|
potravinářství, kosmetika, dřevařství, okrasná solitérní rostlina
|
Pěstování:
|
nenáročná dřevina, vyžadující dostatek světla a vláhy
|
Ráda bych Vás seznámila se statným stromem s názvem ořešák královský, který se dožívá vysokého věku. A proč právě s ním? Důvod je prostý, hned u vstupu do naší zahrádky Vás uvítají dva majestátní jedinci tohoto druhu. Ořešák královský, u nás známější pod druhovým jménem vlašský, je původem z Asie. Dnes je rozšířený po téměř celé Evropě, severní a jižní Americe. Jedná se o statný listnatý strom se širokou korunou a rozložitými větvemi, který dosahuje výšky až 45 m. Pěstuje se především pro své plody (vlašské ořechy), ale také jako okrasný strom poskytující pod svou korunou dostatek stínu, medonosná rostlina a rovněž pro své kvalitní a relativně rychle rostoucí dřevo.
Nejlépe se mu daří ve vlhkých nížinných oblastech s vysokým obsahem humusu v půdě, pro jeho pěstování se doporučují půdy živné, hluboké a vápenaté. Ořešák vyžaduje hodně světla a proto by neměl být vysazován v těsné blízkosti jiných stromů, neboť je svými větvemi brzy zastíní. Je známo, že listy ořešáku mají fungicidní a baktericidní účinky a odpuzují hmyz, a proto se doporučuje sázet ořešáky v bezprostřední blízkosti hnojišť, příp. jejich spadané listí klást na podzim na záhony, kde zabrání přemnožení plevelů. Kůra stromu neboli borka je světle hnědá až černošedá, velmi rozbrázděná a silná, větve nejprve zelenohnědé, posléze šedé. Listy ořešáku jsou opadavé, lichozpeřené, 3-4 jařmé, složené zpravidla z 5-9 lístků. Lístky jsou relativně tuhé, tmavozelené, celokrajné, lysé, podlouhle vejčité, na konci špičaté a po rozemnutí vydávají typickou ořešákovou vůni, nebo chcete-li zápach, stejně jako pupeny a všechny měkké části s výjimkou zralých jader ořechů.
V našich podmínkách kvete ořešák v dubnu a květnu, jeho květy jsou jednopohlavné, jednodomé, samčí jehnědy světle zelené rostoucí na dvouletém dřevě a nenápadné samičí květy rostoucí na jednoletém dřevě. Samčí jehnědy jsou 3-10 cm dlouhé, relativně tlusté, žlutě až žlutozeleně zbarvené, naproti tomu samičí květy mají dvě laločnaté blizny. Ořešák začíná plodit zhruba ve svých 10 letech. Plodem je již zmíněný vlašský ořech (peckovice kulovitého tvaru), což je oříšek obalený zdužnatělou češulí (vejčitá až kulovitá zelená slupka) s kamenným oplodím (tlustostěnná, tvrdá, hnědá skořápka). Osemení je blanité (u mladých ořechů s výraznou hořkou pachutí), laločnaté semeno bílé až běložluté. Semeno neboli jádro obsahuje oleje, které jsou nejen výživnou složkou potravy, ale využívají se i v kosmetice. Z dospělého stromu lze sklidit až 50 kg ořechů.
A jen tak pro zajímavost: latinský rodový název Juglans vznikl složení dvou slov: Jovis a glans, což přeloženo do češtiny znamená Jupiterovy ořechy. Příště Vám povím něco o složení ořechů a využití různých částí ořešáku v kosmetice, léčitelství a dalších oborech.